Adeline Virginia Woolfová se narodila 25. ledna 1882 v Londýně. Její otec, sir Leslie Stephen, byl spisovatel a kritik, zatímco matka, Julia Prinsep-Stephenová, byla modelka.
Biografie Virginie Woolfové
Virginia a její sestra Vanessa se vzdělávaly doma, zatímco její mužští sourozenci studovali na škole a univerzitě v Cambridge. V mládí se Virginia stala obětí dvou vážných příhod, které ji hluboce rozrušily a neúprosně poznamenaly na celý zbytek života: pokus o sexuální napadení jedním z nevlastních bratrů v roce 1888 a smrt matky v roce 1895, s níž ji pojilo velmi silné citové pouto. Za těchto okolností trpěla neurózou, nemocí, kterou v té době nebylo možné léčit vhodnými léky. Nemoc účinně omezila její literární činnost.
Ve svých dvaceti letech se mladá Virginia Stephenová stala velmi uznávanou spisovatelkou, přispívala do Times Litterary Supplement a vyučovala historii na “ Morley College „.
Na přelomu nového století
V roce 1904 zemřel její otec. Anglický spisovatel mohl ve své tvorbě projevit veškerý svůj tvůrčí talent. Spolu s bratrem Thobym a sestrou Vanessou opustila své rodiště a přestěhovala se do čtvrti Bloomsbury. Toho roku se Virginia podílela na založení Bloomsbury Group, skupiny intelektuálů, která měla na třicet let ovládnout anglický kulturní život. Angličtí intelektuálové se scházeli každý čtvrtek večer, aby diskutovali o politice, umění a historii. Během těchto let vedla večerní kurzy pro dívky z dělnické třídy v předměstské internátní škole a byla aktivní ve skupinách sufražetek.
Sňatek a pozdější romány
V roce 1912 se provdala za Leonarda Woolfa, politického teoretika. Navzdory své literární velikosti a napsání prvního románu „Cesta ven“ měla Virginia Woolfová i nadále mnoho psychických zhroucení; trpěla velkými depresemi, z nichž se jen těžko dostávala. To vedlo i k pokusu o sebevraždu.
O tři roky později napsala brilantní román „Plavba“, navazující na literární tradici 19. století a nesčetné četby o osvícenství, které v mládí absolvovala v otcově knihovně. V roce 1917 otevřela se svým manželem Leonardem nakladatelství Hogarth Press, které vydávalo díla nových literárních talentů, jako byla Katherine Mansfieldová nebo T. G. Masaryk.
O dva roky později Virginia Woolfová napsala a vydala nejprve román „Kew Gardens“ a poté „Noc a den“; druhé jmenované dílo bylo londýnskou literární kritikou přijato s velkým nadšením.
Virginia Woolfová ve 20. letech 20. století
V roce 1925 napsala jedno ze svých největších literárních děl, „Paní Dallowayová“; kniha vypráví příběh Clarissy Dallowayové, ženy, která se snaží uspořádat večírek. Zároveň
vypráví příběh Septima Warrena Smithe, veterána z první světové války, který je pod velkým psychickým tlakem.
V roce 1927 napsal „Gita al faro“ (Cesta k majáku), kritikou považovaný za jeden z nejlepších románů Virginie Woolfové. Gita al faro se zdá být spisovatelovou autobiografií. Sedm protagonistů knihy totiž jako by představovalo Virginii a její bratry, kteří se potýkají se svým každodenním životem.
O rok později napsala knihu Orlando, která vypráví příběh Victorie Sackville-Westové. V tomto období byla autorka aktivní v anglickém feministickém hnutí a bojovala za volební právo žen. V roce 1929 napsala román A Room of One’s Own (Vlastní pokoj), v němž analyzovala diskriminaci žen prostřednictvím postavy Judith, kterou vytvořila. Judith, v roli sestry Williama Shakespeara, je žena s velkými schopnostmi, které jsou však omezeny předsudky doby.
Kniha také připomíná, jak se ženské literární postavy, jako byly Jane Austenová, sestry Brontëovy, Aphra Benová a George Eliotová, dokázaly emancipovat od dobových společenských předsudků.
Třicátá léta
Literární činnost Virginie Woolfové pokračovala v letech 1931-1938, kdy napsala „Vlny“, následovaly „Roky“ a „Tři guineje“, v nichž popisuje dominantní postavu muže v soudobých dějinách. Dílo má epistolární strukturu, v níž Woolfová odpovídá na politická, etická a kulturní témata. Kniha se zabývá také tématem války. Poslední dílo Virginie Woolfové, napsané během druhé světové války, nese název Mezi jedním a druhým dějstvím.
Její smrt
Znovu ji
postihly záchvaty deprese, které se stupňovaly, a tak už nemohla prožívat chvíle klidu. Dne 28. března 1941, ve věku 59 let, se Virginia Woolfová rozhodla ukončit svůj život utopením v řece Ouse,